Huernia pendula
Umístíme na slunné stanoviště.
Zaléváme vždy několik dní po vyschnutí substrátu. V zimě zalévání výrazně omezíme.
Teplota by neměla klesnout pod 0 °C. Rostlina není mrazuvzdorná.
Přirozeně se uchycuje v kapsách půdy a listí na skalních římsách, často orientovaných na sever či východ.
Huernia pendula je jihoafrický endemický druh omezený na říční soutěsky oblasti Transkei ve Východním Kapsku. Přezdívá se Bootlace huernia – tkanička, což odkazuje na její dlouhé převislé výhony. Epiteton pendula znamená „převislá“ a vystihuje růst stonků i květů. V přírodě roste v kapsách půdy a listí, které se hromadí na skalních římsách a útesech, často na severně nebo východně orientovaných stěnách. Díky nepřístupným stanovištím je chráněna před sešlapem a pastvou, které jsou jinak hlavní hrozbou pro sukulenty v této oblasti.
Stonky jsou šťavnaté, bezlisté, zelené až šedozelené, někdy purpurově skvrnité. V období sucha mohou získávat načervenalé zbarvení. Výhony jsou víceméně válcovité nebo tupě čtyřhranné, nepravidelně větvené a u tohoto druhu typicky nejprve vztyčené, později převislé a zakřivené. Při kontaktu se substrátem snadno zakořeňují a rostlina tak vytváří rozvolněné trsy.
Květy jsou malé, zvonkovité, fialové s trojúhelníkovými laloky a objevují se od jara do léta. Jsou převislé a mohou mít vůni rozkládajícího se masa, protože jsou opylovány převážně mouchami.
Huernia pendula patří mezi nejsnáze pěstovatelné druhy huernií. Nejlépe prospívá v lehkém stínu, ale snese i více slunce i stinnější polohy. Je odolná vůči teplu a zvládá i nižší teploty, jen je nutné vyhnout se mrazu. Pokud hledáte huernii s převislým růstem a drobnými fialovými květy, Huernia pendula je velmi zajímavá volba.