Ceropegia barklyi
Pro rostlinu je ideální polostín, snese ale i slunné stanoviště.
Zaléváme vždy až po vyschnutí substrátu. V zimě zálivku omezíme.
Teploty by neměly klesnout pod 4,4 °C. Rostlina není mrazuvzdorná.
Tvoří silně ztlustlé podzemní hlízy, které slouží jako zásobárna vody.
Ceropegia barklyi pochází z oblasti Východního Kapska v Jihoafrické republice. V literatuře bývá uváděna také jako Ceropegia africana subsp. barklyi, což je přijímaný název z roku 1985.
Listy mají zelený podklad, často se stříbrnými znaky na horní straně, zatímco spodní strana bývá fialová. Při silném světle se může zelená barva měnit do růžovofialových tónů. Listy jsou kopinaté, ostré, dorůstají až kolem 4 cm délky a přibližně 2 cm šířky. V zimě mohou přirozeně opadávat. Rostlina má popínavé stonky dlouhé až kolem 1 metru, vyrůstající z podzemní hlízy, přičemž může tvořit i boční hlízky.
Květy mají typický „svícníkový“ tvar rodu Ceropegia. Jsou růžové, doplněné tmavými chloupky, a obvykle se objevují v létě.
Ceropegia barklyi je popínavá nebo převislá rostlina vhodná do závěsných nádob i k vyvazování na oporu. Pěstuje se na světlém místě v propustném substrátu, se zálivkou až několik dní po vyschnutí. V období růstu lze lehce přihnojovat. Tento druh zaujme především stříbrně kreslenými listy a zajímavými květy.