- Domů
- Sukulenty
- Carpobrotus
- Carpobrotus edulis





Carpobrotus edulis
Rostlina má ráda slunné stanoviště. Můžeme letnit - na léto umístíme ven na slunce a na zimu přesuneme do interiéru.
Zaléváme vždy několik dní po vyschnutí substrátu. V zimě zálivku omezíme.
Rostlina je částečně mrazuvzdorná, krátkodobě zvládne teploty do -3,9 °C.
Plody rostliny jsou po dozrání jedlé. Ve volné přírodě je jedí například paviáni či dikobrazi. A na samotných listech si pochutnávají třeba jihoafrické želvy.
Carpobrotus edulis, známý také jako kosmatcovník jedlý či Hottentot Fig - hottentotský fík, je sukulentní rostlina původem z Jižní Afriky. Díky své nenáročnosti a rychlému růstu se rozšířila do mnoha částí světa, včetně Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky, USA, Blízkého východu, Evropy nebo Mexika. Přezdívku hotentotský fík získala podle slova “hotentot” který v původním významu slova označoval národy na jihu Afriky. Dnes však slovo získalo hanlivý nádech a proto se již nepoužívá k označení etnik, ale pouze k pojmenovávání druhů zvířat a rostlin. Podoba sukulentu nápadně připomíná rod Delosperma.
Masité listy trojúhelníkového průřezu mají šedozelenou až načervenalou barvu. Vyrůstají nahloučněné u stonku a dosahují 13 cm délky a průměru do 1,3 cm. Plazivé stonky se táhnou i do délky několika metrů. V uzlinách zapouštějí kořeny a rostlina tak tvoří táhlé keře o výšce asi 20 cm.
Na konci výhonů vykvétají přes den se otevírající fialové květy. Rostlina plodí žluté plody. Ty dosahují asi 3,5 cm v průměru a dají se jíst. Svou podobou připomínají fíky, podle kterých dostala rostlina svou přezdívku.
Ve svém přirozeném prostředí představuje potravu pro mnoho druhů místních zvířat. Želvy okusují jeho listy. Dikobrazi, paviáni či antilopy zase pojídají plody a květy. Pěstovat rostlinu můžeme jak na skalce (na chráněném místě) tak třeba v přenosných nádobách. Potěší nás svým květem, plody i odolným růstem. Navíc o této rostlině je mnoho co povykládat, takže obohatí Vaši sbírku i o zajímavé vyprávění.