Aloe decaryi
Umístíme ideálně do polostínu.
Zaléváme vždy několik dní po vyschnutí substrátu. V zimě zálivku omezíme.
Krátkodobě snese i -1,1 °C. Rostlina však není mrazuvzdorná.
Má neobvyklý keříkovitý vzrůst, který ji odlišuje od většiny ostatních aloe s klasickou růžicí.
Aloe decaryi pochází z jižního Madagaskaru, kde roste především v suchých, kamenitých oblastech a v řídké křovinaté vegetaci. Druh byl poprvé vědecky publikován v roce 1941 v Bulletinu Muséum National d’Histoire Naturelle.
Listy jsou obvykle světle modré až tyrkysové, někdy s růžovým nádechem, který se může objevit při stresu nebo silném světle. Rostlina vytváří spíše otevřené růžice z poměrně tenkých listů a s věkem se mění v sukulentní keřík. Stonky jsou štíhlé a mohou dorůstat do větší výšky, takže rostlina časem působí vzdušněji než jiné aloe.
Květy jsou červeně trubkovité a uspořádané do klasovitých květenství, typických pro rod Aloe.
Aloe decaryi je poměrně odolný druh, který se dokáže přizpůsobit různým podmínkám. Pěstuje se na světlém stanovišti v propustném substrátu a zalévá se střídmě, až několik dní po úplném vyschnutí zeminy. Pokud hledáte aloe s netradiční tyrkysovou barvou a vzdušným růstem, Aloe decaryi je velmi zajímavá volba do sbírky.