Aloe castilloniae (Itampolo)
Umístíme ideálně na slunce či do polostínu.
Zaléváme vždy několik dní po vyschnutí substrátu. V zimě zálivku omezíme.
Krátkodobě snese i -3,9 °C. Rostlina však není mrazuvzdorná.
Variabilita hrbolků je jedním z důvodů, proč je tento druh mezi sběrateli tak oblíbený.
Aloe castilloniae (Itampolo) je druh aloe popsaný v roce 2006. Druhový přívlastek „castilloniae“ je poctou Bernadette Castillonové, zahradnici specializující se na madagaskarské sukulenty a manželce botanika Jeana-Bernarda Castillona, který tento druh popsal. Pochází z jihozápadního Madagaskaru, z oblasti obce Itampolo, kde roste několik kilometrů ve vnitrozemí na porézním vápenatém pískovci v nadmořských výškách přibližně 100–250 m.
Rostlina má stonky zakončené růžicemi olivově zelených, zahnutých listů. Okraje listů nesou červené zuby a na obou stranách listů se objevují roztroušené červené hrbolky. Sukulent se větví od báze a s věkem vytváří hustší trsy. Roste pomalu a jednotlivé stonky mohou dosahovat délky až kolem 40 cm.
Květy jsou oranžové a objevují se obvykle na podzim a v zimě. Vyrůstají na květních stoncích, které mohou dorůstat přibližně do výšky 5 cm.
Aloe castilloniae vyžaduje propustný substrát a světlé stanoviště. Zalévat je vhodné nárazově, vždy až po úplném proschnutí substrátu, přičemž dlouhodobé vlhko rostlině nesvědčí. Jde o pomalu rostoucí druh s jemným, ale výrazným vzhledem, který ocení pěstitelé zaměření na méně běžné madagaskarské aloe.